|
|
Evoluce menopauzy a trvání reprodukční délky života u člověka a srovnání se sociálně žijícími savci.
Fuxová, Helena ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Blažek, Vladimír (oponent)
Práce shrnuje základní údaje o reprodukční délce života u člověka, zvláštní důraz je kladen především na syntézu dostupných poznatků o existenci a evoluci menopauzy a postreprodukčního období. Na základě publikovaných údajů se práce zabývá výskytem těchto jevů nejen u člověka, ale i u dalších sociálně žijících savců. Následně bakalářská práce dochází k zjištění, že ukončení reprodukce následované postreprodukčním obdobím není pouze výsadou člověka, ale s obdobnými projevy se můžeme setkat i u jiných taxonů. Zvláštní pozornost je věnována primátům a kytovcům, u kterých je fenomén menopauzy a postreprodukčního života intenzivně studován. Pro získání uceleného přehledu a možnosti odlišného pohledu na věc jsou krátce shrnuty i poznatky týkající se přítomností těchto jevů u jiných skupin obratlovců i bezobratlých. Jsou zde též srovnávány fenomény menopauzy a postreprodukčního života u lidí a dalších zástupců živočišné říše. Bakalářská práce dochází k zjištění, že menopauza, či ukončení reprodukce následované postreprodukčním obdobím, jsou jevy v biologii častější, než se obecně předpokládá. Klíčovou součástí je též kritický pohled na nejdůležitější teorie zabývající se evolucí menopauzy u člověka ("Teorie babičkovství", "Teorie pečující matky" atd.). Dále se tato práce zabývá časovým zařazením vzniku menopauzy u...
|
|
|
Vocal communication of cetaceans (Cetacea) with emphasis on development and learning
Zvěřinová, Adéla ; Šimková, Olga (vedoucí práce) ; Nevečeřalová, Petra (oponent)
Vokalizace je hlavním komunikačním prostředkem kytovců. Paleta zvuků, které kytovci vydávají je stejně rozmanitá jako jednotlivé druhy. Zahrnuje tonální i pulzní zvuky, a také jejich kombinace, často s různě modulovanou frekvencí a amplitudou. Zvuky vydávané kosticovci (Mysticeti) a ozubenými (Odontoceti) se liší v mnoha parametrech, především ve frekvenci, šířce frekvenčního spektra a doby trvání. U kytovců jsou známé obě formy učení zvuků, a to jak učení vydávání zvuků, tak i kontextu. Slouží k osvojení dvou typů zvuků: tzv. signature calls a písní. Signature calls najdeme pouze u druhů žijících v stálých skupinách nebo societách typu fission-fussion. Jsou používány jako identifikační nástroj k udržení soudržnosti a kontaktu s ostatními jedinci. Písně se nachází v repertoáru většiny kosticovců, ale pouze u velryby grónské a keporkaka se mění, a to jak v rámci sezóny, tak i mezi nimi. Díky učení zpívají jeden typ písně, která je v daném okamžiku stejná pro všechny jedince. Vokální učení se uplatňuje také v ontogenezi, společně s tělesným vývojem. Zvuky vydávané nedospělými jedinci jsou chaotické a postrádají strukturu. Během dospívání se stávají více stereotypními a postupně více připomínají zvuky dospělců. Klíčová slova: kytovci, vokální komunikace, signature calls, vokální učení, kulturní přenos
|
|
|
Seberozpoznání, vědomí sebe sama a kognitivní schopnosti u kytovců
Jachnická, Kristýna ; Šimková, Olga (vedoucí práce) ; Adamová, Dana (oponent)
Vědomí sebe sama u zvířat je v současnosti v oblasti kognitivních věd velmi diskutovaným tématem. Experimenty na behaviorální úrovni (zrcadlový test, referenční použití specifické části těla) většinou dokazují, že si zvířata dokáží uvědomit části vlastního těla. U kytovců (Cetacea) existuje velká experimentální evidence těchto typů testů a kytovci v nich prokazují, že si jsou schopni uvědomit hranice vlastního těla (self awareness). U kytovců se také vyskytuje mnoho komplexních kognitivních schopností, které mohou být predispozicí či provázet sebeuvědomění a prokazovat u kytovců uvědomování si svého vědomí (self consciousness). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Mezinárodněprávní ochrana mořských savců
Hloušek, Michal ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Předkládaná diplomová práce začíná stručným přehledem těch nejdůležitějších mezinárodních úmluv významných pro ochranu biodiverzity, na nějž navazují tři kapitoly věnované některým druhům, respektive vyšším taxonům mořských savců, konkrétně pak kytovcům, ledním medvědům a ploutvonožcům. Cílem přitom nebyla pouze analýza příslušných mezinárodních úmluv, ale i rozbor některých zajímavých dílčích otázek, které doplňují a spoluutvářejí režim ochrany.
|
|
|
Evoluce menopauzy a trvání reprodukční délky života u člověka a srovnání se sociálně žijícími savci.
Fuxová, Helena ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Blažek, Vladimír (oponent)
Práce shrnuje základní údaje o reprodukční délce života u člověka, zvláštní důraz je kladen především na syntézu dostupných poznatků o existenci a evoluci menopauzy a postreprodukčního období. Na základě publikovaných údajů se práce zabývá výskytem těchto jevů nejen u člověka, ale i u dalších sociálně žijících savců. Následně bakalářská práce dochází k zjištění, že ukončení reprodukce následované postreprodukčním obdobím není pouze výsadou člověka, ale s obdobnými projevy se můžeme setkat i u jiných taxonů. Zvláštní pozornost je věnována primátům a kytovcům, u kterých je fenomén menopauzy a postreprodukčního života intenzivně studován. Pro získání uceleného přehledu a možnosti odlišného pohledu na věc jsou krátce shrnuty i poznatky týkající se přítomností těchto jevů u jiných skupin obratlovců i bezobratlých. Jsou zde též srovnávány fenomény menopauzy a postreprodukčního života u lidí a dalších zástupců živočišné říše. Bakalářská práce dochází k zjištění, že menopauza, či ukončení reprodukce následované postreprodukčním obdobím, jsou jevy v biologii častější, než se obecně předpokládá. Klíčovou součástí je též kritický pohled na nejdůležitější teorie zabývající se evolucí menopauzy u člověka ("Teorie babičkovství", "Teorie pečující matky" atd.). Dále se tato práce zabývá časovým zařazením vzniku menopauzy u...
|
|
|
Chov delfína skákavého (Tursiops truncatus) v zajetí
Šablaturová, Tereza ; Petrtýl, Miloslav (vedoucí práce) ; Kuříková, Pavlína (oponent)
Práce je zaměřena na fyzické a behaviorální aspekty chovu delfína skákavého (Tursiops truncatus) v zajetí.
Úvodem je v práci rozepsáno aktuální taxonomické zařazení druhu, stručně je popsán fylogenetický vývoj a základní biologie druhu, včetně hrozeb vyplývajících z interakcí s lidským druhem.
Hlavní část práce se pak zabývá historií chovu, stručným výčtem parků chovajících delfíny skákavé s popisem vždy několika zástupců chovných zařízení na jednotlivých kontinentech, technické aspekty chovu delfína skákavého v zajetí a požadavky na chov. Jsou zde také uvedeny požadavky na výživu a výcvik, stručný výčet onemocnění, metody diagnostiky onemocnění, a metody eutanazie chovaných jedinců.
Je podstatné si uvědomit, že i když jsou dnes delfinária na vysoké technické úrovni a trenéři mají o svých svěřencích více informací než kdykoliv v minulosti, přesto jsou delfíni ukazování spíše pro pobavení veřejnosti, ochrana, výzkum, a péče je často až na místě druhém.
V závěru práce je proto nastíněn vztah veřejnosti k delfináriím a akváriím a uveden stručný výčet organizací, které zajišťují ochranu druhu v zajetí.
|
|
|
Vliv hlukového znečištění na vybrané druhy kytovců
Burgerová, Anna ; Petrtýl, Miloslav (vedoucí práce) ; Kuříková, Pavlína (oponent)
Zvuk má ve vodním prostředí tendenci šířit se rychleji, než je tomu ve vzduchu a sluchový systém kytovců (Cetacea), který začal sloužit jako komunikační nástroj, prošel během evoluce významnou proměnou. Každý živočišný druh si vyvinul specifický zvukový repertoár, který slouží především k hledání potravy, detekci predátora a jiného nebezpečí, ke komunikaci a k hledání reprodukčního partnera.
Zvukové pozadí v oceánech je tvořeno přirozenými zvuky a zvuky vytvářenými člověkem, tzv. antropogenní zvuky. Přirozené zvuky jsou tvořeny mořskými organismy, zemětřeseními, srážkami atd. Antropogenní zvuky vytváří člověk, ať už úmyslně nebo neúmyslně, a právě tyto zvuky významně narušují oceánské prostředí. Frekvence a hladina (intenzita) zvuku jsou primárními faktory při určování míry narušení komunikace kytovců. Nejvíce škodlivé jsou zvuky s nízkou frekvencí (10 až 500 Hz), které mají tendenci působit na velkou vzdálenost (až stovky kilometrů) a jejichž primárním zdrojem je lodní doprava a dále seizmický průzkum oceánského dna. Obecně většina antropogenních zdrojů hluku patří právě do této kategorie. Dalšími zdroji antropogenního hluku jsou průmyslové činnosti, vojenské sonary a uměle vytvářené signály sloužící k odrazení kytovců.
Reakce kytovců na hluk se rozdělují na reakce fyziologické, behaviorální a akustické. Navýšení metabolické aktivity, stoupající hladinu glukokortikoidů v krvi a ve výsledku snížení imunity lze chápat jako fyziologickou reakci. Behaviorální reakci představují změny v chování kytovců od změn směru a rychlosti plavání po délku ponoru a četnost nádechů. Patří sem rovněž společenské aktivity kytovců jako hledání potravy nebo péče o mláďata. Veškeré komunikační změny mezi kytovci představují reakci akustickou.
S rostoucím počtem studií, které dokazují negativní vliv antropogenního hluku na kytovce, se zvyšuje potřeba zavést účinná opatření, která by snížila nebo omezila vliv hluku na kytovce. Pro tento účel se formují chráněné mořské oblasti a tiché zóny, která svými omezeními brání vystavení kytovců škodlivé hladině hluku (cca 120 dB a více). Rovněž byla vyvinuta technologie k úpravě lodního zařízení a využití bublinové clony v okolí stacionárních průmyslových aktivit vykazuje též účinnost v akustickém útlumu.
|
host ::
RSS.